Zvědavost ničí!!!

7. listopadu 2007 v 15:28 |  Jednorázovky
Ehm!!!:D.....popadla mě náhlá melancholie!!! tak nevím no!!! Je to smutný na moje poměry....a vcelku nic se tam neděje...

Jdu chodbami, je mi zima. Ještě aby ne vždyť jsem jenom v krátké noční košilce. Třepu se kosou. Nevím kam jdu ani nikam nechci jít. Nechce se mi spát i když jsou...kolik, že to vlastně je? Ani nevím kolik je hodin.
A já se tady sama jen tak procházím po hradě. Po opuštěných chodbách. Je to strašně romantické...Jakoby mi sem tu cestu někdo nachystal. Ale jsem tady sama... Kolem zdí jsou rozestavěné svíčky a osvětlují mi cestu...Vede mě to dál a dál. I když vím, že bych měla jít zpátky. Ale něco mě tam táhne, nějaké pouto...Nějaký provaz mě táhne abych šla dál. Kdybych se snažila se otočit nejde. Ta moje pouhá zvědavost mě nedá spát a musím jít...jít...jít...dál...Podle svíček. nikdy jsem tady nebyla a nikdy jsem neviděla tyhle krásné chodby...Chodby pořád zatáčejí. Nikde to není ani sto metrů rovně. Nikde není kousek rovný...abych se ohlédla a viděla konec chodby...Vidím jen pouho pouhý labirynt...
Připadám si jak v nějakém bludišti. Připadám si jakobych se nikdy neměla dostat pryč, jakobych tady měla chodit v zimě skoro nahá, sama. Připadám si jakobych tady měla zmrznout. Kdybych aspoň měla boty! Ale já jsem bosa. Níkde nikdo. Já jdu.
Chci zastavit, ale nejde. Neviditelný provaz mě táhne a já nemůžu zastavit...Citím jak se mi zařezává zezadu do boků a jak mi stékají kapičky krve pod košilkou...Bojím se jenom zastavit. Protože by se mi provazy zasekly do boků. Když na to jen pomyslím cítím tu bolest...Chci zrychlit nejde to...Musím mě táhnou ocelové lano...Které nejde ani ohnout. Cítím se jak otrok. Přivázáný na laně a chodíci dokola. Akorát s tím rozdílem, že já nevím kam jdu. Nevím kdy uvidím konec chodby. Vidím jen svíčky okolo zdí...Jak se stále stáčí do zatáček.
Co to!!!Slyším pláč! Děcký pláč! Nějakého malého dítěte...Ale vždyť jsem v Bradavicích kde by se tady vzalo děcko? Pořád řve! Rve mi to uši.. Nevím čí je to dítě, ale je to k nevydržení. To dítě řve a řve a řve....Já jdu dál...Chci jít zpátky, ale vím, že to nejde. Vím, že se nemůžu vrátit. Ale jen se modlím ať už jsem na konci. A hlavně ať to děťátko přestane plakat. Rve tmi to srdce i uši. Svíčky jsou tady pořád. Připadám si jako na hřbitově kde jsou rozsvícené svíčky na hrobech. Chytím se zahlavu a začínám řvát začínám mít strach z toho co se stane dál. A říkám si, že jsem nezůstala v posteli! Ale teď už není hold cesta zpět. Nejde to jít zpátky...Ale co to dítě přestalo plakat...
Najednou je rovná cesta. Předemnou je strašně dlouhá cesta, skoro ani není vidět konec. Pomáhají mi jen ty svíčky, které tu stále jsou. A hele co to je? Na zemi leží malý uzlíček! Uzlíček... Bílý... Uzlíček, který ani nedutá. Už vím co to je, to je to miminko, které plakalo. Chci zrychit...Ale řeže mě to do boků. Cítím ty kapičky krve jak mě stékají po nohách...Ale snažim se udržet...Snažim se udržet se a jít tak jak mě to říká jak mě to táhne...Už jsem jen kousek od miminka...Kousek snad jen dvě stě mětrů...už se nakláním co je to za miminko....Provaz zrychluje...Ale ne, nezrychluje jen se mi to zdá...Ale já zrychluju...Proudy teplé krve mě tečou po nohách a když se podívám za sebe...vidím ty kapičky a červené stopy.
Už jen deset metrů, ale já to nevnímám....Nevmímám tu bolest a už se natahuji pro malé děťátko...Začne plakat znovu...Ten pláč se mi rozezní v uších...A já se ještě víc natahuji...Už nemůžu ani pořádně dýchat. Ten pláč mě ničí a já zrychluji...Ale jakobych zpomalovala....Už jsem skoro u toho dítěte...Je to holčička..To poznám je v růžovém...Ze mě tečou proudy krve...Už se jí skoro dotýkám....Provazy mě řežou do břicha, ale konečně držím ten malý uzlíček...Ihned miminko přestává plakat....a začíná mě hladit po tváři...
Provaz zpomaluje až povolí uplně....Přestala jsem vnímat bolest, chlad i strach a dívala jsem se do té krásné malé děcké tvářičky. Sedím na chladné zemi a až teď si uvědomuju co se děje...Podívám se na sebe....Moje břicho už je rozdrásané...a lehká košilka smáčená od rudé krve...Malá holčička mě vesele hladí po tváři a já se na ní usměju...Dívím se,. že se vůbec zmůžu na ten úsměv...Ale můj úsměv se změní v ošklivou grimasu bolesti. Položím děťátko na zem a lehce si lehnu......Začnou mi téct slzy...teplé slzy se mi válejí po prokřehlé tváři....Uvědomuji si, že podemnou je kaluž krve a já umírám se vzpomínkou na vše co jsem zažila, se vzpomínkou na Draca Malfoye, kluka kterého miluji a na ten veselý úsměv maličké, která mě hladila po tváři...A vím, že mě nic netáhlo, žádný ocelový provaz....ale pouze moje představa mě ničila a moje zvědavost mě zničila.........Nechávám tam ležet miminko dál a já Ginny Weasleyová se odebírám pryč, pryč od krásného, ale někdy smutného a bolestivého života, přesto plného lásky, přátelství a pryč od svých přátel, které mám ráda a za které bych položila svůj život!!
***konec***
Tak teďka komentáře!!!!!Honeeeeeeeeeem!!!!Jinak si mě nepřejte!!!:D:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kačka Kačka | Web | 7. listopadu 2007 v 15:54 | Reagovat

Krásný, ale hrozně smutný, Anči, to vážně nni your styl. Jen jsem to nepochopila, trošku.. to jí Draco uvázal neviditelnými provazy, či co? A jakto, že jí řezaly? Jí to nutilo jít dál?

2 Anči Anči | Web | 7. listopadu 2007 v 17:48 | Reagovat

Kačka: No já vím je to blbost....prostě jsem chtěla dokázat to, že kvůli zvědavosti umřela....jinak Draco ji ničím neřezal!!!Jo prostě byla zvědavá co bude na konci...no..:´(...já vím....já sama jsem to taky pořádně nepochopila...ale dík!!

3 Miraella Miraella | Web | 7. listopadu 2007 v 18:12 | Reagovat

Máš tam chybky a nesrovnalosti, ta klaustrofobie tam je jak rána do zubů :D Promiň, no, ale klaustrofobie je prostě něco úplně jinýho. Je to pěkný, jen mi vadí, že se tam dost opakují slova i jednotlivý fráze. Každopádně je hodně zajímavý číst od tebe něco takovýho. Må

4 Miraella Miraella | Web | 7. listopadu 2007 v 18:15 | Reagovat

Máš tam chybky a nesrovnalosti, ta klaustrofobie tam je jak rána do zubů :D Promiň, no, ale klaustrofobie je prostě něco úplně jinýho. Je to pěkný, jen mi vadí, že se tam dost opakují slova i jednotlivý fráze. Každopádně je hodně zajímavý číst od tebe něco takovýho. Mám takový povídky ráda, takže bod pro tebe :) Ale zabít mi Ginny? Tss :D Neodpustitelné!

5 Kačka Kačka | Web | 7. listopadu 2007 v 18:19 | Reagovat

Jj, to zase jo, Ginny je super, viď, Mio :*

6 Miraella Miraella | Web | 7. listopadu 2007 v 18:25 | Reagovat

sorry za ten první :D

7 Merisa Merisa | Web | 7. listopadu 2007 v 19:06 | Reagovat

Ta poslední část se mi líbí nejvíc ;))

8 Lenča Lenča | E-mail | 7. listopadu 2007 v 19:48 | Reagovat

super krásny a tak smutný!

9 Tinka Tinka | Web | 8. listopadu 2007 v 17:46 | Reagovat

Hezký ale jak řekla Lenča tak smutný...

10 Maxië Maxië | Web | 9. listopadu 2007 v 16:47 | Reagovat

To sem teda nepochopila:) mozna bych si to vylozila i tak, ze to dite cekala Ginny s Dracem:D a zemrela po porodu...

11 Luca Luca | Web | 10. listopadu 2007 v 8:09 | Reagovat

Je to trochu zamotaný ale jinak pěkný:-) chvalim

12 DElektra DElektra | Web | 20. listopadu 2007 v 15:38 | Reagovat

sakra něják mi u tebe nejdou psát komnety ve článku už je to tak!!!

okno pro komentář tam vůbec není nevíš co s tím je???

13 Bambulka Bambulka | Web | 21. listopadu 2007 v 17:54 | Reagovat

No, chyby tam vskutku jsou a hodně se tam opakujou slova, ale to všechno se dá opravit:-) Jinak vcelku dobrý:-)

14 glacier glacier | 15. února 2008 v 10:31 | Reagovat

hh...drsne jednorazovky =D

15 anjinkafreese anjinkafreese | 28. dubna 2008 v 10:34 | Reagovat

Anči,prosím,nemohla by jsi npsat nějakou jednorázovkuo tom,jak spolu chodí Harry a Hermiona?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama