Kamarádství

6. prosince 2007 v 19:49 | Anči |  Básničky
V článku..:D

Naštvala mě tak strašně moc,
Ale mrznu před jejím domem a mrzne mi nos.
Nesnáším jí, zprotivila se mi,
Přitom zvonek v jejím bytě kvůli mně už skoro zvoní.
Poranila mi tak moc moje srdíčko,
Ale ono mi říká nech to plavat Aničko.
Je to tak strašná mrcha,
Ale přitom si říkám, vždyť to byla dobrá kámoška.
Už nechci vidět jí,
Ale nedokážu nevědět nic o ní.
Je to mrcha já to vím,
Ale s omluvou u jejího domu stojím.
Poranila mi mé srdíčko.
Ale můj instinkt mi říká… nech být Aničko.
Proč bych se vlastně omlouvala….Otáčím se na patě,
Ale vždyť je to moje kámoška kdybych, se neomluvila bylo by mi z toho špatně…
Nemám jí ráda a ona mě,
Jenže kámošce od první třídy se odpouští přece.
Ona by se nikdy neomluvila,
Ale já nechci být jako je ona.
Byla to sice její chyba,
Ale nechci ji ztratit, je, byla a bude to kamarádka.
Zvoním, omlouvám se, objímám jí a odcházím,
Mám z toho dobrý pocit…domů už skoro radostí běžím.
Nemám jí ráda, ale možná se to změní,
Ale to bude trvat strašně dlouho…a k tomuhle počínání mi moje srdíčko velí.
_________________________________________________________________
Tohle já básnička a je to jakoby o tom co si myslím o přátelství...nevím jestli to z toho pochopíte...Ale to je jedno...Je to jakoby z jiného soudku...ale prostě napsala jsem to co cítím a to co si myslím..:-*....Mějte se vaše Anči!:)))
PS.:Byla bych ráda, kdyby jste mi napsali komenty jak to cítíte vy a jestli jste to aspoň trošku pochopili!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miraella Miraella | Web | 6. prosince 2007 v 20:24 | Reagovat

Tohle mi spíš připadá trochu jako popis nějakého pokryteckého přátelství... Nevím, nelíbí se mi moc ten obsah a občas se to nerýmuje. Časem se zlepšíš :)

2 Anči Anči | 6. prosince 2007 v 22:53 | Reagovat

Mia: Jasně to doufám, ale když už něco sesmolim tak hop sem s tím..:D....já vím...je to divný...a když nad tím tak přemýšlím...ani nevím jak mě to napadlo..ale stejně dík!:D:D

3 Sandra Sandra | Web | 9. prosince 2007 v 10:50 | Reagovat

Mě se to líbí.. protože jsem nedávno cítila něco podobného, když jsem se usmiřovala se svojí kámoškou... a tahle básnička se mi líbí, protože jsou tam zastoupeny ty dva pocity.. hrdost, která tvrdí, že omluvit by se měl ten druhý a dobrota, která říká, že to vše není jen vina toho druhého a že přátelství je lepší než nepřátelství :))

4 Kačka Kačka | 9. prosince 2007 v 13:02 | Reagovat

Ty jo Anči..

teď jsi mě docela zranila..

přímo takhle je to se mnou a mou nej kámoškou..

Někdy hádky, někdy smích..

Sme spolu kámojdy od první třídy..

a ona teď odejde na gympl..

Nic proti tomu, ale mohlo by se to rýmovat trošku víc ;)

Ale je to rána na srdce xD

5 Irenka Irenka | E-mail | Web | 15. prosince 2007 v 18:09 | Reagovat

já mam zase jinej problem,....moje kamoska ma jinou nej kamosku,jak mam udelat aby byla se mnou?ale jako nehadame se,ale i hádky do kamaradstvi patrj ne?:D

6 anca anca | 15. září 2008 v 18:51 | Reagovat

ja nevim onoje to takovy zvlastni alemela jsi  by  vymyslet jeste neco hezciho

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama